Mala skola jezdeni Základní sed jezdce Správný sed na koni je odvislý
na délce třmenů, které upravujeme podle: délky paže volně spuštěné
nohy, kdy kotník sahá k třmenovému můstku délku určí cvičitel Správný
sed jezdce by měl vypadat takto: hlava vzpřímená s pohledem dopředu
trup vzpřímený, pružný v kroku, ve vysokém klusu a pracovním cvalu
svislý ke hřbetu koně, v lehkém klusu a rychlejším cvalu nakloněn mírně
dopředu podle rychlosti. ramena jsou volně spuštěná s pohyblivými
klouby, vyklenutý hrudník paže volně spuštěné (ne křečovité držení),
předloktí je prodlouženou osou otěže sedací kosti - jsou oboustranně
rozloženy po obou stranách hřbetu a v nejhlubším místě posedu stehno je
lehce položeno po celé přední ploše, kolena měkce přiložená k sedlu
holeň je se stálým dotykem s koněm, lehce přiložena na zadním okraji
podbřišníku paty prošláplé, špička mírně od koně záda vyztužená v kříži
ramena, kyčel a pata jsou v jedné přímce Nejčastější chyby v sedu
jezdce jsou: hlava obrácená k zemi kulatá záda, ramena příliš dopředu,
zapadlá hruď lokty od těla ruka a palce ve vodorovné poloze vyosení
sedací kosti (větší zatěžování jedné strany) nepřiložené stehno s
koleno špička příliš odvrácená od koně, držení patou nadměrné vychýlení
svislé osy těla holeně nadměrně posunuta dopředu nebo dozadu Působení
na koně 1. SEDEM vyztužením páteře, tlakem sedacích kostí a mírným
zakloněním pobízí jezdec koně dopředu. Při zatížení levé nebo pravé
strany, nutíme koně pohybovat se v daném směru. Pobídky sedem mají
velký vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně. 2. HOLENÍ jezdec
působí na koně nepřetržitým nebo jemným, silným stiskem za
podbřišníkem, přičemž je holeň stále ve stejné poloze. 3. OTĚŽÍ jezdec
jí určuje chod, ruch a směr pohybu koně. Jezdec jí nutí koně k
přilnutí. Dobrý jezdec používá otěž jemně a citlivě, přičemž je jeho
ruka nezávislá na sedu. 4. HLASEM u mladých koní se používá k pobízení
dopředu: používá se hlavně k uklidnění koně. 5. BIČÍKEM plácnutím po
pleci bičíkem pobízíme koně dopředu. Pobídku bičíkem za podbřišníkem
používáme k vypracování návyku na pobídky holeněmi a popř. k vynucení
poslušnosti. 6. JEZDECKÝM TAKTEM je součástí teoretického vybavení
každého jezdce. Úroveň a zdatnost každého jezdce se pozná při zacházení
s koněm. Dobrý jezdec spolupracuje s koněm neznatelnými pomůckami,
špatný jezdec působí hrubě na koně. Jezdecký cit a takt je součástí
přirozené inteligence. Nadměrné užívání bičíku, hrubé zacházení s koněm
k dobrému jezdci nepatří. Musíme citlivě rozlišit zda se u koně jedná o
nepochopení pomůcky nebo o vzdorovitost. A teď už k jednotlivým chodům
koně Krok Je to nejdůležitější chod, nejpomalejší, nejméně namáhá a kůň
vydrží déle pracovat (používá se při těžké práci např. u
chladnokrevníků). rychlost koně je v kroku 6 - 8 km. nohosled je téměř
stejnosměrný, slyšíme 4 údery kopyt. krok by měl být čistý, živý,
prostorný a jistý odchylkami mohou být - mimochod či kohoutí krok Klus
Je to druhý chod koně, nejspolehlivější a nejpoužívanější na velké
vzdálenosti. Trénovaný kůň vydrží asi 15 km, po oddechu v kroku může
pokračovat v klusu. rychlost klusu je 4m/s (15km/h). Klusáci 42 - 50
km/h - na kratší vzdálenosti nohosled - slyšíme 2 údery kopyt klus
rozlišujeme těžký, střední (lehký) a plný (prodloužený). Práce v klusu
Klus "Lehký" - jezdec koně posbírá na otěž a lehce pobídne holení.
Dosedá na vnější přední nohu, vysedání je nenásilné, pružné, ne příliš
vysoké a toporné, rovněž nepřepadáme dopředu. Klus "Těžký" - kůň
zpomalí chod, nespěchá, s lehkým přilnutím, koně pobízíme sedem a
holení, nevysedáme.Trup je zpříma, uvolněný v kyčlích. Koně nerušíme
otěžemi v hubě. Klus "Prodloužený" - jezdíme v pokročilém základním
výcviku na dlouhých stěnách jízdárny v prodlouženém držení a s lehkým
přilnutím. Cval Dal by se definovat jako řada skoků pravidelně se
opakujících. Je to nejrychlejší a nejnamáhavější chod. Skoky jsou
vyvolány silnou akcí zadních končetin, které hřbetním svalstvem
nadnesou předek. rychlost v terénu je až 30 km/h. Plnokrevníci na dráze
běží rychlostí až 60 km/h (na kratší úsek). nohosled - začíná-li levá
zadní, pokračuje pravá zadní a levá přední a konečně pravá přední (kůň
cválá vpravo). začíná-li pravá zadní a končí levá přední (kůň cválá
vlevo). při přímém pohybu je koni lhostejné, na kterou nohu cválá.
Naopak však na obvodu kruhu nebo v zatáčce musí být "výkonnou" nohou
noha vnitřní, tzn. že vpravo musí kůň cválat na pravou nohu, vlevo na
nohu levou. Výraz "kůň jde na špatnou nohu" znamená, že kůň cválá
vpravo na levou nohu. Jestliže použijeme výraz "kůň křižuje" znamená
to, že přední část cválá třeba na pravou nohu a zadní cválá na levou
nohu. Trysk Je to nejrychlejší chod koně. nohosled - slyšíme údery
všech čtyř končetin
Úprava!
(WM, 27. 9. 2013 12:53)